Tato část zahrnující historii linie Mindrolling se snaží nastínit pozadí doby a politickou situaci Tibetu v době odchodu a paranirvány Čhögjala Terdaga Lingpy. Během tohoto období došlo k invazi džungarských Mongolů, při které byli zabiti oba velcí mistři, Ločhen Dharmašrí a Pema Gjurme Gjaccho. V této části se rovněž objasní zvláštní vztahy, které panovaly mezi dalajlamy, palácem Potala, a klášterem a linií Mindrolling.

Invaze džungarských Mongolů

Velký Pátý dalajlama Lobzang Gjaccho odešel do paranirvány v roce 1682. Proto, aby pokračovala stabilní vláda a dokončila se stavba paláce Potala, udržoval správce Desi Sangaj Gjaccho jeho odchod v tajnosti po mnoho let. Šestý dalajlama Cangjang Gjaccho, který se narodil prvního března roku 1683, nebyl rozpoznán až do roku 1688. Mladý chlapec byl ukrýván před světem až do roku 1697, kdy byla k čínskému císaři vyslána delegace s oficiálním oznámením o úmrtí velkého Pátého, a kdy bylo úředně stvrzeno rozpoznání šestého dalajlamy.

V roce 1701 byl mongolským králem Lhasangem Khangem a spojencem čínského císaře zabit správce Potaly. To velmi znepokojilo mladého šestého dalajlamu, který vrátil své sliby a změnil styl života. Ačkoli se nevzdal svého úřadu, zřekl se mnišského života a začal žít ve stanu v severním parku Potaly.

Historické záznamy často hovoří o jeho avantýrách v ulicích Lhasy. Proslul nejen svým pitím a mnoha milostnými vztahy, ale byl též výjimečný básník a dramatik. Mnoho velkých mistrů a učenců o něm psalo a hovořilo jako o realizovaném mahásiddhovi. S mimořádnou inteligencí a upřímností kritizoval zavedené normy a byl přímý a velmi upřímný ve svých názorech. Ačkoli ho měli lidé rádi, jeho otevřené názory se nehodily představitelům státní správy a vyvolávaly velké nepokoje a mnoho nedůvěry.

Osmadvacátého června roku 1706 využil Lhasang Khang této chaotické situace a pokusil se získat moc tím, že zbavil Cangjala Gjaccha funkce šestého dalajlamy a místo něj jmenoval jako šestého dalajlamu pětadvacetiletého lamu Ngawanga Ješeho Gjaccha. Lhasang Khan prohlásil Ngawanga Ješeho Gjaccha za skutečnou reinkarnaci pátého dalajlamy a Cangjanga Gjaccha poslal do vězení.

Když byl šestý dalajlama Cangjang Gjaccho vyhoštěn ze země, složil tuto velmi známou báseň:

„Půjč mi svá křídla bílý jeřábe,
neuletím daleko, z Linthangu se navrátím.“

Touto básní předpověděl své znovuzrození, které došlo naplnění v roce 1708, když se v Linthangu, ve východním Tibetu, narodil a byl rozpoznán sedmý dalajlama Kelsang Gjaccho. Krátce poté, co napsal tuto báseň, šestý dalajlama Cangjang Gjaccho záhadně zemřel. Někteří říkají, že utekl a žil v utajení, jiní, že byl zabit, každopádně to je důvodem, proč nenajdeme jeho hrob v Potale.

Po zmizení/smrti šestého dalajlamy Cangjanga Gjaccha se snažil Lhasang Khan a jeho kandidát na dalajlamu převzít trůn i kontrolu nad vládou. Lidé však začali protestovat.

Džungarští Mongolové z východního Turkestánu využili situace a napadli, svrhli a zabili falešného nástupce trůnu, kandidáta Lhasanga Khana. Nejdříve byli lidé nadšení, ale brzo začali džungarští Mongolové drancovat a ničit všechna posvátná místa, chrámy i kláštery a zabili mnoho velkých učitelů a praktikujících. Postupně obrátili v trosky veškerou Dharmu a především buddhistickou školu Ňingma. Mindrolling, který byl jedním z nejvýznamnějších center Ňingmy poblíž Lhasy, se stal jedním z hlavních terčů a baštou džungarských Mongolů.

Když došlo k invazi džungarských Mongolů, byl klášter Mindrolling, založený v roce 1676 Čhögjalem Terdagem Lingpou, zrovna dokončen a plně uznán za centrum vzdělávání a hlavní klášter Ňingmy. V roce 1718 džungarští mongolští nájezdníci vypálili a srovnali se zemí celý klášter, zabili většinu mnichů Mindrollingu, jejich držitele trůnu, správce a mnoho držitelů linie. Mindrolling byl zničen dvaačtyřicet let poté, co ho Terdag Lingpa poprvé založil.

V tomto období se narodila reinkarnace šestého dalajlamy, sedmý dalajlama Kelzang Gjaccho. Vzhledem k rozbouřené situaci však nebyl ihned poslán do Lhasy, ale namísto toho byl tajně ukryt v klášteře Kumbum.

Invaze a drancování džungarských Mongolů svrhly moc Lhasanga Khana a jeho kandidáta na šestého dalajlamu. Poté džungarští Mongolové zůstali u moci a přinesli Tibetu nesmírnou zkázu.

V roce 1720 císař Kangxi vyslal vojska na pomoc proti džungarským Mongolům, a Kelzang Gjaccho byl přiveden do Lhasy a intronizován jako sedmý dalajlama.

Pema Gjurme Gjaccho

Pema Gjurme Gjaccho, který se narodil Čhögjalu Rigzinu Terdagu Lingpovi a vznešené paní Jönten Dolmě, byl emanací Hajagrívy, hněvivého aspektu Avalokitéšvary.

Ihned po jeho narození provedl jeho otec Terdag Lingpa tradiční rituál omývání a udělil mu zmocnění a požehnání. Pema Gjurme Gjaccho rostl, projevujíc velkou moudrost a hluboké porozumění cestě bódhisattvy.

Měl velké štěstí, že byl od útlého věku veden a vyučován svým otcem a strýcem Ločhen Dharmašrím, díky jejichž naukám a péči vyrostl, obdařen všemi kvalitami mkhas btsun bzang gsum (moudrosti, píle a znamenitosti).

Říká se, že měl nevšední schopnost zapamatovat si a porozumět všem textům, které jednou přečetl či uslyšel. Proto také dosáhl velké znamenitosti v naukách i hlubokého porozumění filosofii. Díky těmto schopnostem mu byl před celým shromážděním sanghy udělen titul „Velký učený“. Poté pokračoval v získávání mnoha nauk a přenosů od různých učitelů.

Vzhledem k tomu, že byl nejstarším dítětem tertöna, mistra a zakladatele Mindrollingu Chögjala Rigzina Terdaga Lingpy, byl Pema Gjurme Gjaccho trénován, aby převzal trůn Mindrollingu jako druhý Tričhen (držitel trůnu). Chögjal Terdag Lingpa prohlásil svou linii za rodinnou a pokrevnou, čímž měla přestat zdůrazňovat tradici rozpoznávání reinkarnací.

Gjurme Gjaccho však od mladí tíhnul ke klášternímu životu. Proti všem přáním svého otce přijal mnišské sliby a obdržel vysvěcení, oholil si vlasy a žil jako mnich. (Příslušníci Mindrollingu, zvláště držitelé trůnu, si nesmí stříhat vlasy na výraz toho, že jsou držiteli nejvyšších tantrických slibů.)

V proroctvích Padmasambhavy je psáno: „Jestliže bude Pema Gjurme Gjaccho žít jako velký ngagpa (jogín mantrajány), bude Tibet osvobozen od nájezdníků a válek.“

Nicméně vlivy degenerovaných časů byly příliš silné. Pema Gjurme Gjaccho nevrátil ihned své mnišské sliby, nýbrž žil dál jako mnich. Jak se píše v historických záznamech: „V proudu své mysli dokonale a skvěle dodržoval vnější sliby pratimókšy, vnitřní sliby bódhisattvy i tajné sliby mantrajány vadžrajány (držitel mantrajánové bdělosti)“.

Jedním z pozoruhodných aspektů jeho života bylo, že již od svého mládí projevoval ničím nezastíněnou pružnost a jasnost rigpy (rig pa´i rtsal). Obdržel, studoval a předával velké množství nauk a přenosů. Intenzivně praktikoval v ústraní, pracoval na komentářích a zkompiloval mnoho vzácných a hlubokých nauk a přenosů.

Nicméně zesílení vlivu degenerovaných časů vedlo Pemu Gjurmeho Gjaccha k tomu, že nebyl schopen naplnit tři přání svého otce:

1. Přijal vysvěcení a rozhodl se stát mnichem proti vůli zachování rodinné linie.
2. Oholil si hlavu i přesto, že Terdag Ligpa vyžadoval, aby všichni držitelé linie Mindrolling měli dlouhé vlasy na výraz toho, že jsou mantrajánovými praktikujícími. Rovněž se tehdy věřilo, že ostříhání vlasů krátí život.
3. Rovněž nemohl z mnoha důvodů dokončit v ústraní praxi, kterou mu jeho otec zadal.

Naši učitelé nám vysvětlili, že důvodem, proč Pema Gjurme Gjaccho nenaplnil otcova přání, nebylo jednoduše to, že je nebyl schopen vykonat, ale sešlo se zkrátka mnoho příčin a podmínek, které takové okolnosti vyvolaly. Za nejhlavnější příčinu je pokládána obecná karma cítících bytostí a zvláště lidí v Tibetu. Nedostatek zásluh, který byl kolektivní karmou, měl za následek tyto nepříznivé události. Zřejmě proto, že nebyl schopen následovat instrukce svého učitele, se život a činy Pema Gjurme Gjaccha potýkaly s neblahými překážkami.

Po paranirváně Chögjala Terdaga Lingpy byl Pema Gjurme Gjaccho intronizován jako druhý držitel trůnu – Mindrolling Tričhen a veden svým strýcem Ločhen Dharmašrím, začal přejímat odpovědnost za správu a vedení Mindrollingu, který se stal v té době předním vedoucím klášterem a centrem vzdělanosti v Tibetu.

Blízký vztah mezi Čhögjalem Terdagem Lingpou a velkým Pátým dalajlamou, stejně jako to, že stál Mindrolling poblíž Lhasy, hlavního města Tibetu, způsobilo, že měli členové Mindrollingu mnoho povinností a závazků. To vyžadovalo neustálé cestování a jednání s palácem Potala.

V roce zemního psa, roku 1718, došlo k džungarské mongolské invazi a drancování. Když začala válka, násilí a zkáza, byli oba, Ločhen Dharmašrí i Pema Gjurme Gjaccho, předvoláni do Lhasy. Navzdory mnoha snahám nebylo možné silnou džungarskou armádu zastavit, a nájezdníci, vedeni velícím generálem Tha´i Ji´iem, zajali Ločhen Dharmašrího, Pemu Gjurme Gjaccha a mnoho dalších starších učitelů a úředníků.

Když odešel Ločhen Dharmašrí, (viz. předchozí životopis Ločhena Dharmašrího), odsoudili džungarští Mongolové Pemu Gjurme Gjaccha k trestu smrti popravou. Podle vyprávění, která se od těch časů tradují, se mu vojáci několikrát snažili srazit hlavu, ale po mnoha nezdařených pokusech se ho nakonec zeptali, jak je možné, že ho nelze zranit. Pema Gjurme Gjaccho jim vysvětlil, že očistil všechna zatemnění tří bran, a tak jeho fyzickému tělu nelze ublížit. Jedno zatemnění však musel ještě pročistit. Během života totiž nesplnil tři hlavní pokyny svého učitele a zanedbal důležitost zachování své linie, čímž způsobil mnoho dalekosáhlých následků. Vojáci, kteří byli zoufalí, že nemohou splnit své rozkazy, chtěli vědět, zda existuje nějaký způsob, kterým by bylo možné popravu vykonat. Pema Gjurme Gjaccho jim z ryzího soucitu poradil, ať mu pokryjí hlavu různými předměty naplněnými drobnými nečistotami a pak mu mečem srazí hlavu. Kvůli tomuto jedinému zatemnění nakonec dosáhnou toho, čeho chtějí. Udělali, jak jim řekl, a hlava Pemy Gjurme Gjaccha dopadla na zem. V ten samý okamžik upadla také hlava sochy Hajagrívy v Samje (požehnaná a posvěcená Padmasambhavou). Ačkoli byla opravena a znovu připevněna, rýha na krku sochy je na pohled patrná dodnes.

Pema Gjurme Gjaccho zemřel ve věku třiatřiceti let.